Hejtman ústeckého kraje Oldřich Bubeníček v článku zveřejněném 15. ledna na iDNES.cz tvrdí, že řada sociálních problémů, se kterými se Ústecký kraj potýká, z něj činí nevhodné prostředí pro umístění integračního azylové zařízení. K tomu je však třeba dodat, že IAS Předlice úspěšně funguje již od roku 1994 a nikdy nebylo příčinou jakéhokoli zhoršení místních sociálních problémů. Členské organizace Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, které mají pobočky v Ústí nad Labem, tuto skutečnost potvrzují. Shoduje se s nimi rovněž Karel Karika, místostarosta městského obvodu Ústí nad Labem – město: „Je politováníhodné, že místo aby hejtman Bubeníček veřejnost uklidnil a ocenil fungující instituci pomáhající lidem, kteří to skutečně potřebují a kterým se Česká republika zavázala pomáhat, posiluje ve veřejnosti strach.“

Ke konci loňského roku v ústeckém IAS Předlice pobývalo 14 lidí. Průměrná doba pobytu klientů v tomto zařízení je kolem osmi měsíců. Někteří politici z nové vládní koalice Ústeckého kraje se prý obávají, že počty klientů střediska se můžou nečekaně výrazně zvýšit. Proti jejich obavám však stojí skutečnost, že maximální kapacita střediska je 44 lůžek. “Integrační azylová střediska a jimi poskytované služby jsou nedílnou součástí azylového systému České republiky, vybudovaného s cílem úspěšně integrovat nově příchozí v naší zemi a zajistit jejich bezproblémové a bezpečné soužití s většinovou společností,” uvádí Anna Dumont, koordinátorka Konsorcia.

Co jsou integrační střediska a kdo v nich pobývá?

Správa uprchlických zařízení (SUZ), která spadá pod Ministerstvo vnitra, zřizuje celkem osm zařízení pro žadatele o azyl a azylanty po celé republice. Z toho dvě jsou přijímací, kde migranti podávají žádost o mezinárodní ochranu, dvě jsou pobytová, kde žadatelé mohou pobývat po dobu vyřízení žádosti a zbývající čtyři tvoří integrační azylová střediska. Detailnější informace nabízí SUZ zde.

K 17. lednu 2017 ve všech přijímacích a pobytových střediscích pobývalo celkem 339 žadatelů o mezinárodní ochranu. Kromě nich bylo ve čtyřech integračních azylových střediscích ubytováno ještě 80 lidí s přiznanou mezinárodní ochranou.

Lidé, kterým již byl po řádném vyřízení žádosti udělen azyl v České republice, mají možnost prvních několik měsíců pobývat v integračních střediscích SUZ. Cílem je, aby se mohli připravit na život v jejich novém domově. V těchto zařízeních se klienti učí český jazyk a seznamují se s českými reáliemi, mají však také přístup k psychologické péči, která je pro lidi přicházející z válečných oblastí nebo prchající před pronásledováním nezbytná. Sociální pracovníci jim pomáhají najít práci a ubytování. Děti začínají chodit do škol nebo se učí česky, aby mohly co nejdříve zahájit školní docházku. Velkou část klientů těchto středisek představují rodiny s dětmi, pro které je často nejobtížnější rychle zajistit základní potřeby pro všechny rodinné příslušníky po dlouhých měsících čekání na vyřízení žádosti o azyl, během kterých často nemají možnost učit se česky ani navazovat styky s českou společností.

“Integrační azylová střediska za pomoci přechodného ubytování, výuky češtiny a sociálního poradenství slouží co nejrychlejšímu a úplnému začlenění lidí s nově přiznanou mezinárodní ochranou do české společnosti. Nejde o zařízení, která by vytvářela nějaká ghetta, ale naopak právě o nástroj, který pomáhá předcházet jejich vzniku,” říká Vladislav Günter, ředitel členské organizace Konsorcia Centrum pro integraci cizinců, které poskytuje sociální a jiné služby pro migranty a veřejnost v několika krajích.

Pro více informaci nebo spojení se zástupci Konsorcia a členských organizací: Masha Volynsky, Koordinátorka komunikace v Konsorciu nevládních organizací pracujících s migranty v ČR volynsky[a]konsorcium-nno.cz, 773 649 264